• 1

Neházejme flintu do žita, i když jsme omylem rozkavasili pšenicí

Dneska už můžu napsat, co se mi včera povedlo s chlebem. Pojala jsem ráno úmysl upéct náš klasický bochník. Brzy o ránu jsem vytáhla skleničku s kváskem z lednice, aby se aklimatizoval a probudil. Kolem desáté, že dám rozkvasit. Vzpomněla jsem si, že jsme ještě nenačali celozrnnou žitku z Dubecka, tak jsem se rozhodla dát ji rozkvasit napůl s žitnou z Bohutína. Celozrnnou nasypu, krása, pohoda. Pak bafnu nejbližší z pytlů z Bohutína, které máme hezky vedle sebe vysázené na pracovním pultě. Zamíchám a chválím si konzistenci. Přikryju igelitem a jdu se věnovat bohulibě práci. A že toho je, co se na mně valí. Takže pracuji, skáču z jednoho úkolu na druhý a po dvou hodinách jdu zkontrolovat, jak mi to kvasí. Když zajedu lžící do kvasu, začne mi být jasná zrada.

Číst dál...

Kvásek není cvičená opička, aneb jak se dívám na kvásek po roce zkušeností.

Možná se mi to jenom zdá, díky tomu, že jsem denně na Facbookové diskuzi PečemPecen, ale mám pocit, že kvásek vpadl do českých domácností jako lavina. Před více než rokem, když jsme s ním začínali, bylo to i pro nás velké dobrodružství. Člověk se ale s těmi neviditelnými tvorečky ve sklenici sžije a po nějaké době přestane mít pocit, že má doma Tamagoči, o které se musí denně starat. Pro nás je kvásek hlavně spolehlivý kamarád, který umí pracovat přesně, když to od něj potřebujeme.

Na diskuzích se množí výkřiky čerstvých kváskových pekařů, že jim ten jejich kvásek nepřetéká ze sklenic po nakrmení, tudíž je asi mrtvý, nebo rozhodně těžce nemocný. Že nenabyl dvojnásobek svého objemu, že jen tak povykouknul o 1/3. Ptám se, proč je pro lidi hlavním cílem to, že jim kvásek ve sklenici cvičí jako ta opička v cirkuse. Po nakrmení hóóódně nahoru a pak zase hupky dolů. A nedej bože, když cvičit přestane a jen tak poskakuje po jedné noze.

Důvodem proč vlastně ty naše kvásky doma máme, je přece to, že chceme, aby napnuly svaly, když mají zvednout těsto. Tak proč by měly cvičit spartakiádu před tím?

Číst dál...

Reportáž z víkendu s kváskovými pekaři

Na první říjnový víkend jsme se moc těšili. V malebné Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou se konal první sraz domácích pekařů kváskového chleba. Nápad vznikl v diskuzní skupině PečemPecen na Facebooku. Z malé kváskové diskuzní komunity je v současnosti pěkná společnost čítající víc než 5000 členů z celých Čech, Moravy a také ze Slovenska a toto hnutí lavinově se šíří dál. Jak tak spolu trávíme online nemálo času, postupně vznikla chuť vidět se i v reálném světě, setkat se, podělit se o své příběhy a zkušenosti s pečením chleba a o jiné životní zkušenosti. Nakonec se nás v příjemném, rodinném penzionu U lípy sešlo kolem 15 lidí včetně majitelky penzionu, která je sama také zapálená pekařka. Prožili jsme pohodový víkend plný povídání o chlebu i o životě, plný dobrého jídla, plný nových zážitků.

Číst dál...